Penzijní systém a jeho budoucnost
Jak se zvyšující se podíl seniorů mění požadavky na penzijní reforma a jaké jsou realistické scénáře pro příští dekádu.
Přečíst víceJak stárnutí populace ovlivňuje penzijní systém, pracovní trh a dlouhodobý ekonomický růst České republiky
Hloubkové studie věnované důsledkům stárnutí populace na ekonomiku a sociální systémy
Jak se zvyšující se podíl seniorů mění požadavky na penzijní reforma a jaké jsou realistické scénáře pro příští dekádu.
Přečíst více
Analýza poklesu počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a jeho dopad na konkurenceschopnost českého hospodářství.
Přečíst více
Jak přistěhovalci zaplňují mezery na trhu práce a jakou hodnotu přinášejí českému hospodářství a fiskálnímu systému.
Přečíst více
Scenáře vývoje českého HDP do roku 2040 s ohledem na demografické trendy a jejich ekonomické implikace pro investory.
Přečíst víceReálná čísla která ilustrují rozsah demografických změn v České republice a jejich dopad na ekonomiku
Podíl populace nad 65 let v roce 2026
Očekávaný nárůst na 32% do roku 2050
Průměrný počet dětí na jednu ženu
Pod hranicí obnovy populace 2,1
Předpokládaný pokles pracovní síly do 2030
Tisíce pracovních pozic bez uchazečů
Prognóza průměrného HDP růstu 2026-2035
Pomalejší než historické průměry
Česká republika čelí jedné z nejrychlejších demografických transformací v Evropě. Populace není jen stará — aktivně se zmenšuje. To není jen akademická otázka. Ovlivňuje to skutečné lidi: důchodce, které jsou stavy v penzijním systému, pracující, kterým chybí spolupracovníci, a firmy, které nemůžou najít zaměstnance.
Zajímavé je, že imigrace částečně řeší pracovní sílu. Zahraniční pracovníci už nyní zaplňují kritické pozice v zdravotnictví, stavebnictví a IT. Jejich daňové příspěvky pomáhají financovat sociální systém. Přesto zbývá velká část hospodářství bez adekvátní podpory.
HDP růst se zpomaluje ne proto, že by se Česká republika zhoršila. Zpomaluje se, protože se zmenšuje pracovní síla. Když máte méně lidí v produktivním věku, máte méně ekonomické aktivity — je to jednoduché. Dlouhodobě to znamená nižší příjmy státu, větší tlak na daně a složitější rozhodování o tom, jak financovat péči o stárnoucí populaci.